Diuška si tentokrát vybrala Codíka. Porod začal tradičně v noci a probíhal bez větších komplikací v domácím prostředí a za asistence našich člověčích rodičů. Vše začalo těsně po půlnoci a v pět ráno už jsme sáli u maminky jak diví.   Máma Diuška se zase předvedla ve vzorné formě: odpoledne před porodem ještě vyštěkávala holuby! Kde má rodit věděla úplně přesně, takže po krátké přípravě jsme se narodili my. A dokonce už víme, kde budeme bydlet, až budeme velcí! Zatím se ale učíme znát svět, okupujeme už celý byt, mamka si s náma hraje a chodíme čůrat na plenku s účinností asi 70 %. Je to ale den ze dne lepší a lepší !

A koncem května jsme si i my sbalili svoje baťůžky a vyrazili ke svým novým rodinám…Už o tom žvatlal nějakej chlap do skafandru, takže ho skoro nebylo slyšet. Proto to uvádíme na pravou míru, nahlas a srozumitelně: „Je to malý krok pro pejska, ale velký skok pro lidstvo!“